ZELENINA

Základních stavebních prvků v ní tolik nenajdeme (na to máme obiloviny, luštěniny a tuky z oříšek, semínek a olejů), ale za to nám dodává vlákninu, vitamíny a minerály. Zelenina by měla tvořit cca polovinu toho, co sníme - aby vyvážila druhou část stravy, která je výživná.

Některá zelenina také dodává výživu - např. ve formě sacharidů (kořenová, sladká zelenina). Naopak logicky nejlehčí zelenina bude ta nejvíc hořká a křupavá (např. listová).

ZÁKLADNÍ KATEGORIE

  • Zelenina je všeobecně sattvická kromě výjimek vypsaných v rajasické a tamasické kategorii.

    Zelenina je sattvická pokud je:

    • syrová, čerstvě utržená

    • čerstvě uvařená, osmahnutá či upečená

    • vhodně skladovaná zelenina si udrží určitou sattvu (svou původní svěžest, chuť, vůni)

  • Některá zelenina je přirozeně rajasická:

    • cibule, česnek v malém množství

    • lilek

    • rajče

    • ředkvička

    • ostré papriky

    • křen a cokoli, co je podobně ostré

    Zároveň je rajasická jakákoli zelenina, pokud je:

    • smažená

    • nakládaná s octy a cukry, fermentovaná (např. kyselé okurky, kimchi…)

    • ochucená pálivým kořením

    • rajasická zelenina ve velkém množství

    • mražená

    • balená, průmyslově zpracovaná konzervovaná zelenina

    • vychladnutá, chlazená a znovu ohřívaná zelenina

    • ve friťáku smažená zelenina (nejvíc toxické jsou smažené brambory)

    • všechny houby

    • zelenina dlouhodobě či nevhodně skladovaná, která ztratila svou chuť, vůni a svěžest

HŘEJIVOST

    • červená řepa

    • jakákoli ostrá zelenina (křen, papričky, ostrá ředkvička…)

    • mrkev, tuřín a další kořenová zelenina jsou mírně hřejivé (hodně hřejivé pak ve větším množství)

    • lilek

    • rajčata

    • papriky

    • houby

    • cibule, česnek

    • bílá ředkev (v trávicím traktu)

    • špenát (v trávení)

  • Zelená, bílá, šťavnatá, neostrá zelenina a velice sladká zelenina bývá chladivá.

    • brokolice

    • květák

    • zelí, kapusty

    • okurka

    • batáty

    • brambory

    • dýně

    • všechny saláty

    • špenát (v tkáních)

    • okra

    • bílá ředkev (po strávení, v krvi)

    • cuketa

    • dýně

    • vařená mrkev a cibule v malém množství (ve větším můžou být moc hřejivé)

    • malé množství batátů (ve větším můžou být moc chladivé)

STRAVITELNOST

    • tepelně zpracovaná zelenina je vždy lehčí na trávení než syrová

    • výjimky viz “těžké”

    • okra (hlavně vařená s jinou zeleninou)

    • špenát

    • houby

    • dýně

    • kořenová zelenina

    • nightshade zelenina (rajčata, papriky, lilek, brambory)

    + veškerá syrová zelenina bude vždy těžší na stravitelnost než tepelně upravená

VÝŽIVNOST

  • Vysušuje, odlehčuje a detoxifikuje všechna čerstvá, hořká, zelená listová zelenina, bílá zelenina a taky nafukující zelenina. Toto se děje díky chuti Tikta (hořkost) a případně kombinaci Tikta Kashaya (svíravost).

    • všechna čerstvá zelenina

    • hořká okurka

    • saláty

    • fenykl

    • chřest

    • artyčok

    • celer

    • petržel

    • květák

    • brokolice

    • zelí, kapusty

    Výrazně ostrá zelenina jako křen může také odlehčovat a detoxifikovat skrz Katu chuť.

  • Kořenová a sladká zelenina je vždy výživnější než lehká hořká zelenina. Výživu dodává zejména:

    • vařená mrkev

    • petržel

    • celer

    • brambory

    • batáty

    • dýně

    • červená řepa

    • cibule na ghí či oleji

VLIV NA DÓŠI

  • Nightshade zelenina je těžká na strávení a zejména při slabším agni (trávení) nebo při nedostatečném a nevhodném zpracování (např. nedovaření, smažení) vyvolává v těle záněty a tvorbu toxinů. Sem patří:

    • rajčata

    • papriky a čili papričky

    • lilek

    • brambory

    Tyto zeleniny je potřeba správně zpracovat a okořenit. V případě slabého agni je potřeba je úplně vynechat.

  • Sem patří jen neutrální zelenina:

    • cuketa a dýně, ale ne v přehnaném množství (pak mohou zvyšovat kaphu).

    • Zelené fazolky uvařené ve vodě či na páře mají neutrální efekt, nezvyšují žádnou dóšu. (nedovařené můžou zvyšovat vatu)

    • Malé množsví vařené mrkve, celeru a petržele také nemají velký vliv a dají se považovat za neutrální (ve větším množství můžou svou hřejivostí zvyšovat pittu)

  • Všechna lehká, listová, nafukující a syrová zelenina.

    • květák a brokolice

    • všechny saláty a špenát

    • všechna syrová zelenina

    • houby

    • zelí, kapusty

    • papriky

    • větší množství okurky

    • větší množství cibule

  • Tepelné zpracování u některé zeleniny změní efekt na Vatu ze zvyšujícího na snižující:

    • mrkev

    • špenát

    • ředkev

    • rajčata

    • lilek

    Některé zeleniny ale snižují Vatu vždy:

    • červená řepa

    • kořenová zelenina

    • batáty

    • okurka v malém množství

    • okra

    • cibule v malém množství

    • dýně, cuketa

  • Ostrá, červená a nightshade zelenina zvyšuje Pittu:

    • červená řepa ve větším množství

    • papriky

    • ostrá zelenina (čili papričky, křen, ředkvičky)

    • mrkev ve větším množství

    • lilek

    • houby

    • cibule, česnek ve větším množství

    • rajčata

    • špenát v trávení

  • Hořká a sladká, bílá, zelená a šťavnatá zelenina snižují Pittu:

    • okurka, hlavně hořká

    • brokolice, květák

    • všechny saláty

    • okra

    • dýně

    • cuketa

    • bílá ředkev v malém množství

    • batáty

    • brambory

  • Sladká a těžká zelenina ve větším množství zvyšuje Kaphu:

    • brambory, batáty, kořenová zelenina ve větším množství

    • sladká dýně

    • okra

    Taky nekvalitně zpracovaný lilek a další nightshade zelenina - ty hrotí všechny tři dóši.

  • Prakticky veškerá zelenina (krom té úplně nejsladší) snižuje Kaphu, nebo na ni nepůsobí.

    Patří sem všechna lehká, bílá, zelená, listová zelenina.

    Výjimky viz “zvyšují Kaphu”.

ROČNÍ DOBY

  • Odlehčující, vysušující, lehká zelenina se hodí na jaro, kdy je potřeba detoxifikovat po zimě kaphu. Prakticky všechno se hodí, kromě hodně těžkých a zánětlivých zelenin (lilek, rajčata, papriky, špenát - i ty lze ale při správné úpravě konzumovat).

    Zejména se hodí:

    • chřest

    • artyčok

    • celer

    • zelený celer

    • saláty

    • čerstvé ředkvičky a další čerstvá zelenina

  • Šťavnatá, hořká, chladivá zelenina se hodí na léto:

    • okurky, saláty, cukety, méně škrobové, šťavnaté dýně

    • batáty jsou číslo 1 (místo těžších a zánětlivých brambor!)

    • dobře uvařená bílá a zelená zelenina (zelí, kapusta, květák, brokolice, fenykl, zelené fazolky, pak choi…)

    Vyhnout se je potřeba zánětlivým nightshade zeleninám (rajčata, lilek, papriky, brambory - zejména nedovařeným a smaženým).

  • Teplý podzim (babí léto) se řídí doporučením na léto.

    Na studený, deštivý a proměnlivý podzim se hodí kořenová a hřejivá zelenina a všechna tepelně zpracovaná. Ideální je vaření ve vodě, na páře anebo jakákoli forma polévek.

    Zejména se hodí:

    • dýně

    • cuketa

    • batáty

    • brambory vařené s kmínem, v menším množství

    • vařený nebo pařený fenykl, zelené fazolky

    Je potřeba vyhnout se syrové zelenině, salátům Vatu zvyšující (květák, zelí apod) a nightshade zelenině (rajčata, lilek, papriky, brambory - zejména nedovařené a smažené).

  • Na zimu je nejlepší volit tu nejvýživnější, těžší zeleninu - kořenovou, sladkou a k tomu dýně, klidně i ty nejsladší. Zejména:

    • hřejivá řepa

    • mrkev

    • brambora

    • batáta

    • petržel

    • celer

    • houby

    Syrovou a příliš lehkou zeleninu je lepší v zimě omezit.

Previous

Luštěniny
Next

Ovoce