ZELENINA
Základních stavebních prvků v ní tolik nenajdeme (na to máme obiloviny, luštěniny a tuky z oříšek, semínek a olejů), ale za to nám dodává vlákninu, vitamíny a minerály. Zelenina by měla tvořit cca polovinu toho, co sníme - aby vyvážila druhou část stravy, která je výživná.
Některá zelenina také dodává výživu - např. ve formě sacharidů (kořenová, sladká zelenina). Naopak logicky nejlehčí zelenina bude ta nejvíc hořká a křupavá (např. listová).
ZÁKLADNÍ KATEGORIE
-
Zelenina je všeobecně sattvická kromě výjimek vypsaných v rajasické a tamasické kategorii.
Zelenina je sattvická pokud je:
syrová, čerstvě utržená
čerstvě uvařená, osmahnutá či upečená
vhodně skladovaná zelenina si udrží určitou sattvu (svou původní svěžest, chuť, vůni)
-
Některá zelenina je přirozeně rajasická:
cibule, česnek v malém množství
lilek
rajče
ředkvička
ostré papriky
křen a cokoli, co je podobně ostré
Zároveň je rajasická jakákoli zelenina, pokud je:
smažená
nakládaná s octy a cukry, fermentovaná (např. kyselé okurky, kimchi…)
ochucená pálivým kořením
-
rajasická zelenina ve velkém množství
mražená
balená, průmyslově zpracovaná konzervovaná zelenina
vychladnutá, chlazená a znovu ohřívaná zelenina
ve friťáku smažená zelenina (nejvíc toxické jsou smažené brambory)
všechny houby
zelenina dlouhodobě či nevhodně skladovaná, která ztratila svou chuť, vůni a svěžest
HŘEJIVOST
-
červená řepa
jakákoli ostrá zelenina (křen, papričky, ostrá ředkvička…)
mrkev, tuřín a další kořenová zelenina jsou mírně hřejivé (hodně hřejivé pak ve větším množství)
lilek
rajčata
papriky
houby
cibule, česnek
bílá ředkev (v trávicím traktu)
špenát (v trávení)
-
Zelená, bílá, šťavnatá, neostrá zelenina a velice sladká zelenina bývá chladivá.
brokolice
květák
zelí, kapusty
okurka
batáty
brambory
dýně
všechny saláty
špenát (v tkáních)
okra
bílá ředkev (po strávení, v krvi)
-
cuketa
dýně
vařená mrkev a cibule v malém množství (ve větším můžou být moc hřejivé)
malé množství batátů (ve větším můžou být moc chladivé)
STRAVITELNOST
-
tepelně zpracovaná zelenina je vždy lehčí na trávení než syrová
výjimky viz “těžké”
-
okra (hlavně vařená s jinou zeleninou)
špenát
houby
dýně
kořenová zelenina
nightshade zelenina (rajčata, papriky, lilek, brambory)
+ veškerá syrová zelenina bude vždy těžší na stravitelnost než tepelně upravená
VÝŽIVNOST
-
Vysušuje, odlehčuje a detoxifikuje všechna čerstvá, hořká, zelená listová zelenina, bílá zelenina a taky nafukující zelenina. Toto se děje díky chuti Tikta (hořkost) a případně kombinaci Tikta Kashaya (svíravost).
všechna čerstvá zelenina
hořká okurka
saláty
fenykl
chřest
artyčok
celer
petržel
květák
brokolice
zelí, kapusty
Výrazně ostrá zelenina jako křen může také odlehčovat a detoxifikovat skrz Katu chuť.
-
Kořenová a sladká zelenina je vždy výživnější než lehká hořká zelenina. Výživu dodává zejména:
vařená mrkev
petržel
celer
brambory
batáty
dýně
červená řepa
cibule na ghí či oleji
VLIV NA DÓŠI
-
Nightshade zelenina je těžká na strávení a zejména při slabším agni (trávení) nebo při nedostatečném a nevhodném zpracování (např. nedovaření, smažení) vyvolává v těle záněty a tvorbu toxinů. Sem patří:
rajčata
papriky a čili papričky
lilek
brambory
Tyto zeleniny je potřeba správně zpracovat a okořenit. V případě slabého agni je potřeba je úplně vynechat.
-
Sem patří jen neutrální zelenina:
cuketa a dýně, ale ne v přehnaném množství (pak mohou zvyšovat kaphu).
Zelené fazolky uvařené ve vodě či na páře mají neutrální efekt, nezvyšují žádnou dóšu. (nedovařené můžou zvyšovat vatu)
Malé množsví vařené mrkve, celeru a petržele také nemají velký vliv a dají se považovat za neutrální (ve větším množství můžou svou hřejivostí zvyšovat pittu)
-
Všechna lehká, listová, nafukující a syrová zelenina.
květák a brokolice
všechny saláty a špenát
všechna syrová zelenina
houby
zelí, kapusty
papriky
větší množství okurky
větší množství cibule
-
Tepelné zpracování u některé zeleniny změní efekt na Vatu ze zvyšujícího na snižující:
mrkev
špenát
ředkev
rajčata
lilek
Některé zeleniny ale snižují Vatu vždy:
červená řepa
kořenová zelenina
batáty
okurka v malém množství
okra
cibule v malém množství
dýně, cuketa
-
Ostrá, červená a nightshade zelenina zvyšuje Pittu:
červená řepa ve větším množství
papriky
ostrá zelenina (čili papričky, křen, ředkvičky)
mrkev ve větším množství
lilek
houby
cibule, česnek ve větším množství
rajčata
špenát v trávení
-
Hořká a sladká, bílá, zelená a šťavnatá zelenina snižují Pittu:
okurka, hlavně hořká
brokolice, květák
všechny saláty
okra
dýně
cuketa
bílá ředkev v malém množství
batáty
brambory
-
Sladká a těžká zelenina ve větším množství zvyšuje Kaphu:
brambory, batáty, kořenová zelenina ve větším množství
sladká dýně
okra
Taky nekvalitně zpracovaný lilek a další nightshade zelenina - ty hrotí všechny tři dóši.
-
Prakticky veškerá zelenina (krom té úplně nejsladší) snižuje Kaphu, nebo na ni nepůsobí.
Patří sem všechna lehká, bílá, zelená, listová zelenina.
Výjimky viz “zvyšují Kaphu”.
ROČNÍ DOBY
-
Odlehčující, vysušující, lehká zelenina se hodí na jaro, kdy je potřeba detoxifikovat po zimě kaphu. Prakticky všechno se hodí, kromě hodně těžkých a zánětlivých zelenin (lilek, rajčata, papriky, špenát - i ty lze ale při správné úpravě konzumovat).
Zejména se hodí:
chřest
artyčok
celer
zelený celer
saláty
čerstvé ředkvičky a další čerstvá zelenina
-
Šťavnatá, hořká, chladivá zelenina se hodí na léto:
okurky, saláty, cukety, méně škrobové, šťavnaté dýně
batáty jsou číslo 1 (místo těžších a zánětlivých brambor!)
dobře uvařená bílá a zelená zelenina (zelí, kapusta, květák, brokolice, fenykl, zelené fazolky, pak choi…)
Vyhnout se je potřeba zánětlivým nightshade zeleninám (rajčata, lilek, papriky, brambory - zejména nedovařeným a smaženým).
-
Teplý podzim (babí léto) se řídí doporučením na léto.
Na studený, deštivý a proměnlivý podzim se hodí kořenová a hřejivá zelenina a všechna tepelně zpracovaná. Ideální je vaření ve vodě, na páře anebo jakákoli forma polévek.
Zejména se hodí:
dýně
cuketa
batáty
brambory vařené s kmínem, v menším množství
vařený nebo pařený fenykl, zelené fazolky
Je potřeba vyhnout se syrové zelenině, salátům Vatu zvyšující (květák, zelí apod) a nightshade zelenině (rajčata, lilek, papriky, brambory - zejména nedovařené a smažené).
-
Na zimu je nejlepší volit tu nejvýživnější, těžší zeleninu - kořenovou, sladkou a k tomu dýně, klidně i ty nejsladší. Zejména:
hřejivá řepa
mrkev
brambora
batáta
petržel
celer
houby
Syrovou a příliš lehkou zeleninu je lepší v zimě omezit.