10 věcí, co mě naučila migréna
Jak jsme se s migrénou nesnášely
Trpím na migrény už od 9 let.
Silné, s aurou, se zvracením, občas s ochrnutím půlky těla.
Jako malá jsem neměla žádné nástroje, jak se s tím popasovat. Západní medicína mě prozkoumala od hlavy k patě a nezmohla se na víc než “to bude od páteře”. A tak jsem opakovaně trpěla nesnesitelnou bolestí a nechutným zvracením, kopala jsem, křičela jsem, hodně jsem brečela.
S příchodem jógy do mého života se leccos změnilo.
Ne, že by to přestalo bolet. Pořád jsem do sebe musela sypat dva ibalginy pokaždé, když přišla, protože nic jiného mě nezachránilo. Frekvence se ale trochu snížila, ale narovnáním páteře to nebylo. Nastoupila jsem, tehdy ještě nevědomky (haha), na cestu k více vědomému žití. Začala jsem odmítat věci, co mi dělaly špatně, a vítala jsem ty, co mi dělaly dobře.
Jak se migréna stala mojí kamarádkou
S příchodem ájurvédy se můj vztah k migréně obrátil, transformoval a konečně jsem se dočkala i redukce bolesti. Ibalgin ani jiný podobný zabiják jsem do sebe už několik let nehodila, a ani nikdy už nehodím. Vím totiž, že každý nevědomý ibalgin přispěl k tomu, aby migréna přišla znovu.
Moje migrény dnes přicházejí, vždy jen když jim sama dám pádný důvod. Probíhají tak, že zvracím kontrolovaně, dobrovolně a úlevně, neberu žádné prášky, jen si lehnu a jsem přítomná s tím, co se děje. Bolest je asi tak na 20-30% toho, co bývala, někdy ale není žádná. Při záchvatu jsem v podstatě v hluboké meditaci, kompletně soustředěná bez jakékoli snahy.
Po migréně si dopřávám detox a zažívám fyzickou, psychickou i spirituální úlevu, očistu, restart. Vím, co jíst a co ne. Vím, čím se opečovat, a co mi naopak uškodí. Vím, čeho se potřebuju pustit, komu odpustit, a na čem skutečně záleží. Migréna se stala mou kamarádkou a říká mi to, co potřebuju slyšet.
Migréna JE v mnoha případech léčitelná, jen ne tady na západě. Někdy je pouze udržitelná, ale i to znamená svobodu od prášků a od té nejhorší bolesti.
Každá migréna je jedinečná, stejně jako každý člověk a každá situace.
Pokud ale trpíš na migrény, a hlavně pokud TRPÍŠ, ozvi se mi, možná i tebe bude ájurvéda schopná navézt směrem k úlevě.
Takže tu to je 👇 10 věcí, co jsem se na téhle strastiplné migrénové cestě naučila.
-
Např moje migréna není neuro- nebo hlavo-problém, ale přichází ze žaludku.
Když přijde, znamená to, že jsem něco nedokázala strávit. Něco ze mě neodešlo tak, jak mělo. Tleje to v žaludku a vyvolává šílenou kyselost.
Po takovém kyselém bolavém migrenovém ataku potřebuju chladivý detox. Potřebuju se zbavit toho, co tam tleje. Proto celý den mlsám jen zelené ájurvédské smoothie a přidávám si tam chladivé, hořké bylinky jako např guduchi. Proto se věnuju introspekci a co nejvíc vědomě pouštím věci, kterých se držím, i když mi už dávno neprospívají.
-
A nejez, když ne. A když jíš to, co ti opakovaně dělá blbě, nediv se, že se objeví následky. To je jak mlátit se furt do hlavy a stěžovat si, že tam kupodivu roste boule.
-
Místo toho ho s láskou obejmi a zeptej se, co od tebe potřebuje. I tehdy (a hlavně tehdy), když tě jeho projevy bolí.
Ono tě nebolí jen tak z hecu. Něco se ti snaží říct. Bolest je jeho komunikační prostředek. Naslouchej.
-
Můžu dělat fyzicky všechno dokonale, ale stres a hrocení to nakonec dokáže přebít.
Perfektní strava a životní styl není priorita. Klid v duši je priorita. Ale ten skutečný. Ten, který vychází z hlubokého porozumění a vědomého jednání.
Když si ubližujeme, ať už vědomě nebo nevědomě, nemůžeme takového klidu dosáhnout. Proto je zásadní přestat si nejdřív ubližovat. Zjistit, odkud ta sebedestrukce vychází, a odstranit tu primární příčinu. Pak teprve bude klid. Pak teprve bude fungovat to, co udělám se stravou, spaním a cvičením.
-
Všechno ostatní počká, všechno ostatní nějak dopadne. Všechno ostatní dokonce má tendenci se nakonec vyřešit samo. Tohle je tvoje jediná reálná zodpovědnost. Tohle nezanedbávej, ať se děje, co se děje, kolem tebe i v tobě.
VŽDYCKY
STAV SEBEPÉČI
NA PRVNÍ MÍSTO -
V mém případě zejména s příchodem jara záleží na každém detailu ve stravě i životním stylu.
Podle tvojí převládající dóši (v konstituci a aktuální nerovnováze) je potřeba zbystřit v rizikovém období. Pro Kaphu a problémy s amou (toxiny, hleny) je to jaro. Pro Pittu jakékoli zvyšování teploty - tedy na jaře, v létě i na podzim. Pro Vatu je nejrizikovější snižování teploty a větro, tedy podzim a přechod do zimy.
-
Zejména u chronické bolesti! Nepodléhej snadné cestě sebelítosti. Hledej před bolestí, po bolesti i uprostřed bolesti jiné perspektivy. Naslouchej pozorně tomu, co se ti bolest snaží říct. Jakmile to pochopíš, jednej. A jednej vědomě.
Když se přistihneš, že sklouzáváš do pozice oběti, že naháníš pomoc a útěchu u ostatních, zastav se. Trénuj sebe-reflexi a sebe-péči. Objev, co můžeš sám/sama v tuhle chvíli pro sebe udělat. Ať je to cokoli, jakákoli maličkost. Začni u toho. Jednej. Ať už bolest přichází odkudkoli, převezmi zodpovědnost za svoje utrpení.
-
Když ti to zrovna nejde hladce, trénuj. Třeba svobodu říct ne, když na něco nemáš náladu. Svobodu jít si vlastním tempem. Nebo svobodu nechat ostatní, aby byli svobodní taky, podle sebe, svých potřeb, svého tempa.
Tři věci, ke kterým se neustále vracím:
jsem svobodná
jsem upřímná
jsem otevřená
Nedovol nikomu a ničemu, zevnitř nebo zvenku, jakkoli ovlivnit tyhle tři pravdy. A když se to stane, vzpomeň si na ně, opakuj si je, vracej se k nim.
-
Tohle je něco, co se těžko vysvětluje lidem, kdo nezažili chronickou bolest. Ale i ti, co ji zažili, na to můžou občas zapomenout. Takže si to pořád dokola připomínejme:
Každá bezbolestná chvíle je dar a skvostná nádhera. Stačí otevřít oči a vidět, stačí nesrovnávat skutečnou realitu s naší vlastní představou, jak bychom co chtěli jinak.
Užij si, co můžeš, a neplakej nad tím, co nemůžeš.
-
I bolest je dar. I migréna je dar. Naučila mě toho za 20 let víc, než co bych pochytila ze samých bezbolestných okamžiků.
Třeba tě to inspiruje. Třeba ne. Obojí je v pořádku.
Každý si tvoříme svá vlastní utrpení. A pouštíme je teprve tehdy, když jsme na to připraveni.
Pokud máš kamarádku migrénu ve svém životě, nebo jakoukoli jinou chronickou bolest, přeju ti co nejsnazší cestu k puštění, odpuštění, změně perspektivy a k úlevě.
S láskou, vděčností a úlevou po včerejší návštěvě kamarádky migrény,
Ivu